První středa v měsíci...

neděle 25. září 2016 10:30

Proč je to pro někoho úplně obyčejný pracovní den a pro druhého je tak důležitý a nepostradatelný? 

Musím vám říct proč je první středa v měsíci tak zvláštní...

Kromě toho, že každý měsíc první středu v měsíci v pravé poledne houkaj sirény..., tak já vozím každou první středu v měsíci svého dědu do hospody. Na tři malý plzně a tlačenku. Chodí tam s kamarádama už spoustu let. Nepíšou a nevolají si den předem, jestli to platí. Prostě to platí. Kdo může tak přijde, kdo ne, ten prostě nedorazí. Jedno pravidlo mají. Jeden z nich - "doktor", kterej není doktor, ale půjčuje u nás ve městě lyže, má v zimě otevřeno do šesti a v létě do tří. Takže v létě se chodí na pivo od tří a v zimě od šesti. Nic víc. Žádné další pravidlo není.

Ale to jsem vlastně říct nechtěla... Jednou takhle v tuto první středu v měsíci jsem vezla dědu domů a povídá: "Hele, co děláš 23.června?" Povídám, že nevím. Proč? "No, já mám sraz s lidma ze školy. V Boleslavi, víš?" "Hmm, a chceš tam odvést nebo co?" "No, to ne. Pojedu vlakem a pak ti zavolám a dojela bys pro mě. Víš co, nevim, jak se to rozjede, tak ti pak zavolám až bude konec, jo? Abys na mě někde nečekala." "Hm, jo, tak se ještě domluvíme..." Jedem dál... Jede mi hlavou - s lidma ze školy....? "Hele dědo? Jako s lidma z vejšky nebo co?" Ticho a po chvíli povídá: "Nee, ze střední...po 60ti letech...od maturity...,víš?" 

Víte, já byla vyřízená ze srazu se střední po pěti letech a on má sraz po šedesáti. Dědovi je 79 a neví, jak moc se sraz "zvrtne". Miluju ho. Je to borec!

Michaela Hamplová

Michaela Hamplová

Michaela Hamplová

Každý člověk je "jinak jinej..."

Doufám, že mě lidi nikdy neuvidí tak, jak je dnes vidím já. Tak trochu nudně...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora