Vše, co si dokážete představit je skutečné

neděle 13. březen 2011 23:10

Stalo se vám někdy, že jste tak nějak žili ten svůj svět s myšlenkou, že to jinak nemůže být? Že to máte prostě někde napsané? A zkusili jste si také někdy představit, že všechno může být i jinak? Co když najednou přijde někdo, kdo vám ukáže, že svět může být jiný. Najednou vlastně o dost krásnější...

Každý den děláte to samé. Ráno vstanete, jdete do školy, nebo do práce. Tam strávíte čas, který by určitě šel využít nějak užitečněji a příjemněji. Po několika hodinách opouštíte toto místo a bez jakéhokoliv přemýšlení se vracíte zpět domů. Nedáváte pozor kam jdete, nebo jedete. Je to prostě dané a za těch nespočet dní, které se stále opakují to probíhá tak automaticky, že nevnímáte věci okolo. A až ve chvíli, kdy dorazíte domů si uvědomíte, že si vlastně nepamatujete, jak jste se tam dostali. Přijdou problémy, které řešíte s rodinou, přáteli, nebo sami. A pak se najednou objeví někdo, kdo vám změní celý život.

Najednou se ráno probudíte a nemyslíte na to, že se vám nechce vstávat. Naopak. Vstáváte s úsměvem a krásným pocitem. Proč? Protože se třeba dnes uvidíte a strávíte po tom náročném dni pár hezkých okamžiků s osobou, která vám vstoupila do života a vy doufáte, že z něj jen tak nevystoupí. Víte, že je tu někdo, komu můžete v sedm ráno napsat, že ta paní, která sedí naproti vám v „kupéčku“ má divný klobouk. Je to blbost, že? Kravina, které si všimnete a můžete ji nechat být. Ale vy víte, že tu hloupou myšlenku můžete naťukat do krátký smsky a poslat, protože to toho druhého zajímá. A i kdyby ne, tak je alespoň rád, že jste si na něj vzpomněli. Popřejete si hezké ráno a den je hned veselejší.

Najednou na problémy, které přijdou nejste sami. Je tu člověk, který si o nich s vámi povídat bude. Bude se je snažit vyřešit, nebo vás alespoň podpořit. Je mu smutno z toho, že je smutno vám. Ale umí vás rozesmát, i když mu třeba dvakrát do smíchu také není. Stačí mu (stejně jako vám) jeden krátký telefonát k tomu, abyste se zase mohli smát. K tomu aby byl šťastný mu stačí (stejně jako vám), sedět vedle vás a povídat si o těch zmíněných „kravinách“. Víte, že se mu hned jak se rozloučíte moc stýská. Stejně jako vám... Je to člověk, bez kterého si svůj život už nějak nedokážete představit. Bohužel, bohudík.

Říká se, že každý člověk jednou pozná člověka svého života, ale jen málokteří ho potkají, nebo poznají včas. Mimochodem, víte, že pivní zátka má jednadvacet zoubků?

Michaela Hamplová

Michaela Hamplová

Michaela Hamplová

Každý člověk je "jinak jinej..."

Doufám, že mě lidi nikdy neuvidí tak, jak je dnes vidím já. Tak trochu nudně...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora